Jak jsme tvořili knihu

IMG_0013

Asi jako většina učitelů, také já rekapituluji a hodnotím uplynulý školní rok…

A přestože jsme se ocitli na jeho konci, chtěla bych sdílet ještě jeden výukový blok.

Kyselé a zásadité

Co nás čeká? Co jsme vyzkoušeli? Co jsme tvořili?

Není to přírodopis, není to o ústech, jazyku a chuťových pohárcích. Možná začínáte tušit, o čem bude řeč. Vítejte v další lekci chemie v osmém ročníku na ZŠ Beneše v Bohumíně.

„Budeme dělat pokusy?“

„Budou tam barvičky?“

„Vybuchne škola?“

„Můžeme to dělat sami?“

V osmé třídě se celoročně potýkám s podobnými a neustálými dotazy…

Všechna přání svým žákům opravdu splnit nedokážu.

Všechno splnit nechci. Co se školou po výbuchu? Budu si shánět práci jinde? Co ostatní kolegové?

Ale proč klukům a holkám nedopřát radost z objevování a z experimentování? Tak hurááá do toho…

Téma Kyselost a zásaditost je pro experimentování jako stvořené.

K úvodní motivaci jsem použila tablety, na kterých jsem si v aplikaci Jigsaw Box předem připravila pro každou skupinu žáků puzzle. Úkolem bylo puzzle nejen složit, ale popřemýšlet, proč jsem zvolila právě tento obrázek, čemu se vlastně v následujících hodinách budeme věnovat.

Puzzle:

IMG_0005

 

Výsledný obrázek:

IMG_0003

Složit puzzle náročné nebylo, najít souvislost se žvýkačkami, jídlem a kávou, to už byl větší oříšek. Ale povedlo se! Jeden žák si přece jen na reklamy v televizi vzpomněl a dokonce věděl, že se tam mluví o nějakém pH. Tím napověděl dalším žákům a reklamy na zubní pasty či mýdla se pak už na mne jen hrnuly.

Úvodní motivaci a vzbuzení zájmu dětí máme za sebou. Jdeme dál.

Jaké existují typy roztoků podle použitého rozpouštědla?

„Vodné, benzínové, ethanolové – to už přece paní učitelko známe, to máme už za sebou.“

Které rozpouštědlo je nejpoužívanější?

„Přece voda!“

Tak fajn, zůstaneme u vodných roztoků.

Tentokrát byl můj cíl jasný – vytvořit v aplikaci Book Creator knihu. To byla výzva nejen pro mne, ale především pro kluky a holky z 8.A.

Ještě nikdy jsme to nezkoušeli…

Zvládneme to?

A proč bychom neměli?!

V každé učebnici se vyskytují pojmy. Ani ta naše nemůže být jiná. Nastala tedy práce s pojmy:

  • vyhledat a zapsat štěpení molekul vody
  • zjistit, které ionty způsobují kyselost a které zásaditost
  • co jsou to indikátory, k čemu slouží
  • jaké existují přírodní indikátory

Úkolem žáků bylo tedy nejen pojmy vyhledat, ale především je zformulovat a stručně a srozumitelně  zapsat do jejich vlastní  knihy.

„A kdy už budou ty pokusy?“

Experimentování kluky a holky opravdu láká a zvolené téma je pro jejich samostatnou badatelskou práci naprosto ideální.

Nastal ten pravý okamžik pro první zkoumání. Mezi pojmy, které měli žáci vyhledat, byly přírodní indikátory a vyrobit odvar z červeného zelí není nic složitého…

Žáci si oblékli pracovní pláště, přichystali si zkumavky, kádinky, pipetky, roztoky a indikátor z červeného zelí a vrhli se do práce. Zjišťovali, jak reagují s indikátorem roztoky kyselé, jakou barvu dávají roztoky zásadité a jakou roztoky neutrální. Svá pozorování průběžně zapisovali do pracovního listu, fotografovali iPadem a v závěru hodiny je čekal poslední úkol – vše zaznamenat do své elektronické knihy.

IMG_0001 IMG_0007

 

IMG_0004

„Cože? To už zvoní?“

„Ale my to ještě všechno nemáme…“

Je radost, slyší-li učitel na konci své hodiny tyto výroky:-)

Na další hodinu přiběhli kluci a holky z 8.A s nadšením a otázkami:

„Budeme zase dělat ty naše knihy?“

„A budeme zase sami dělat pokusy a zkoumat?“

Proč ne? Tentokrát skupinky kromě iPadů dostaly vytištěný obrázek…

„Ale to je přece to puzzle, které jsme na tabletech skládali.“

No jistě, vzpomněli si:-)

S pomocí aplikace Aurasma odhalili náplň dnešní hodiny –  Stupnice pH

IMG_0010

Víc už jsem žákům neprozradila. Jejich úkolem bylo zjistit vše podstatné.

Další část hodiny byla zase experimentální – pomocí univerzálních indikátorových papírků zjistit hodnoty pH připravených roztoků.

IMG_0016 IMG_0008

IMG_0011 IMG_0006

Na to, že všechny zjištěné poznatky mají uvést ve své knize, se mne kluci a holky už ani neptali.

Třetí  hodinu jsme věnovali dalším indikátorům. Nová slova lakmus, fenolftalein či methyloranž jsem tentokrát klasicky vypsala na tabuli. Nechtěla jsem riskovat gramatické chyby v jejich elektronických knihách.

Experimentální část tedy byla připravena tak, že žáci porovnávali barevné přechody těchto indikátorů.

IMG_0013 IMG_0012

IMG_0014 IMG_0015

A nastala čtvrtá hodina věnovaná tématu Kyselost a zásaditost.

Mám ráda QR kódy a použila jsem je i nyní.

Závěrečná práce už nebyla experimentální. Žáci v QR kódech odhalili následující úkoly.

  1. Vysvětlete pojem neutralizace.
  2. Napište praktické využití sledování a měření pH.
  3. Zkontrolujte gramatické chyby, grafickou úpravu a svou první skupinovou elektronickou knihu dokončete.

IMG_0009 IMG_0002

Ale vraťme se na začátek.

Já jsem svůj cíl splnila – poprvé jsme s žáky vyzkoušeli vytvořit vlastní učebnici,  práce se nám podařila a kluky a holky to v chemii opravdu bavilo.

Žáci svůj cíl splnili také – dokázali vytvořit svou první elektronickou knihu, spolupracovali, zkoumali, vyvozovali závěry a nakonec své práce prostřednictvím AppleTV prezentovali.

Ukázka jedné knihy ve formátu epub je ke stažení zde.

Ať žije chemie:-)

Autorkou článku je Stanislava Krpcová ze ZŠ a MŠ Bohumín na tř. Dr. E. Beneše